Happy New Year 2018

1. ledna 2018 v 0:00 | Freya

Zdravím lidi^^. bohužel jsem poslední dobou moc nestíhala a díky tomu vám nestihla ani popřát krásné Vánoce. Tak tedy doufám, že jste si užili krásný Štědrý večer a bohatého Ježíška :). Poslední dobou jsem trochu nalomená, že se vrátím na svou starou adresu, ale přesto si říkám, že to zkusím ještě příští rok s tím něco udělat :D. Doufám, že nebudu z práce chodit tak zdechlá jak dosud. Bylo to poslední dobou fakt náročný a navíc se tam někdy cítím jak totální pitomec :DD. Tudíž snad naberu sílu něco tvořit^^. Přejděme rovnou k věci, než na ní zapomenu :D chci Vám popřát šťastný nový rok ať se vydaří podle vašeho přání a vkročíte do něj se všemi končetinami :DDD



vaše Freya


 

11.12. ~ Určité změny

11. prosince 2017 v 21:30 | Freya
Zdravím lidi^^, doufám, že se máte dobře a taky vám chci znovu poděkovat za tolik komentářů a pochval ohledně desingu :). Vím dlouho jsem se neozvala a určité předsevzetí padly, ale je tu jedna velká změna → KONEČNĚ JSEM ZAMĚSTNANÁ. Za dva dny to bude měsíc kdy jsem v pracovním nasazením :3. Bohužel přes všechny ty přechozené nachlazeniny mě skolila střevní chřipka. Takže se musím dát dohromady, ale co mě překvapilo. Včera jsem mrkla na hlavní stránku blogu a nemohla jsem uvěřit, že jsem minulý týden byla zvolena jako blog dne v úterý :). Vážně mě to potěšilo a děkuji^^



Určitě návštěvy oplatím a případným komentem o sobě dám vědět^^. Asi se trochu rozepíšu o práci, co vlastně dělám a jaké mám z toho pocity :D. K mé nevíře jsem se vrátila ke svému starému řemeslu, kterému jsem se vyučila na gastru a je to Cukrářka. Už je to docela let kdy jsem se vrtala naposled v těstě, pokud nepočítám své občasné pečení doma :D. Takže se zaučuji, poznávám, pokouším se zrychlovat a občas mi z toho tečou nervy, ale baví mě to :D. Pracuji totiž v hotelu ke kterému patří i daná cukrárna. Neprozradím kde přesně, protože mám ráda svoji anonymitu, ale pro představu je to fajn :). Kolektiv je dobrý, protože jako cukrářky jsme tam dvě + dvě milé prodavačky^^. Náročné je v tom, že každý den vstávám ve 4:20h. kvůli autobusu a vlaku, abych stíhala. V pátky jsem většinou na odpis, ale snažím se co to jde. Takže i díky tomu jsem nebyla zrovna aktivní, protože se většinou těším na svého věrného přítele v podobě postele :D.

Další bod, je že jsem prožila jedno asi o něco horší období, které se týká přátel, osamění a depresi. Nechtěla jsem tomu propadat, ale je fakt, že si za to můžu někdy sama. Ačkoliv poslední dobou jsem měla pocit, že moje dvě sestry (nejsou pokrevné :D) na mě začínají kašlat :D. Nejspíš za to mohla i ta hormonální jízda v překladu měsíční výplata. Musela jsem brát prášky, abych samovolně neexplodovala. Ne nebudu to nějak detailně přibližovat :DD. Bylo to takové zvláštní... jako by vázla komunikace. Ono to možné je, protože s těmi slečnami se znám už roky 7 a 8 let. Takže nejspíš přišla krize :D. Chyba byla i na mé straně, že mi jedna lezla hrozně na nervy, protože si neuvědomovala, jak se cítím ve své situaci - záměr ukončení studia VŠ, hledání práce, vázlo cvičení a lepili se na mě choroby. A jak se to všechno nakupí tak mám pocit, že se udusím. A není to tak dávno, když jsem šílela, že nemám nakoupené dárky na Vánoce. Teď na všechno nějak kašlu a věřím, že to o příštím víkendu napravím a seženu věci, kterými potěším rodinu :3. Ta další věc co mě ničila je, že jsem dosud nepotkala svou spřízněnou duši, ale možná svítá na lepší zítřky. Ono je to zvláštní a zatím to nechci moc rozvádět, protože tomu chci dát čas, než uvidím co mi to přinese.

Co mi dělá radost je, že cítím pevnější pouto se svou vírou. Jsem křesťanka a několik svých let jsem se od toho vzdálila, ale snažím se k tomu vrátit, protože potřebuji věřit, že se po smrti setkám se svou rodinou, přáteli a dává mi to naději, že se dostanu na lepší místo. Nechci vám to nějak vnucovat nebo ospravedlňovat, ale je hezké, když v neděli sedíte v kostele, posloucháte kázaní a dumáte. Ticho, zpěv a vůně kadidla mě uklidňuje a už trochu chybí, protože dva víkendy za sebou jsem zůstala doma díky nachlazenině. Sama ani nevím proč se o tom zmiňuji, ale nejspíš k vám chci být upřímná. Poslední dobou mám ráda modlitbu k růženci. Prosím hlavně si mě hned nepředstavujte, že jsem nějaký andílek :D to o sobě vážně nemůžu tvrdit :DD.

Sama už ani nevím co bych napsala dál, ale přemýšlím, že bych měla konečně něco udělat s těmi rubrikami atd. :D. No snad mě do té doby neunese ten orkán, který řádí venku :D. Mějte se hezky :3


vaše Freya



2.11. ~ S úsměvem na tváři

2. listopadu 2017 v 22:59 | Freya
Zdravím^^, předem musím ještě jednou poděkovat za povzbudivé komentáře k úplně prvnímu článku^^. Úplně mě to nabudilo sepsat další článek. Slibuji, že i já zavítám na Vaše stránky a zanechám komentář. Dnešek byl fajn den až na pár věcí, což mi někdy fakt umí znepříjemnit den. Na začátek dne jsem byla jako obvykle se svoji fenkou na procházce, aby se vyvenčila a přitom narazila na sklízecí četu na hrázi kde sklízeli spadané stromy. Už bylo i na čase protože z našeho lesního porostu se stává džungle. Slyšela jsem, že je málo lidí na takovou práci a nestíhá se to. Jakmile jsem se vrátila rozhodla jsem se zapracovat na bodu kuchtění a začala hledat kuchařku, kterou mi moje drahá máma koupila k osmnáctinám. No nikdy jsem nevěřila, že se po ní začnu shánět ale už je to tak. Bohužel jsem jí nenašla, ale na večer s menším reptáním se začala máti přehrabovat ve své bezedné skříni :DD. Našli jsme ji. Mám takové tušení, že ani do konce života neuvařím tolik jídel. Je v ní 2000 receptů na všechno možné a už jen z těch velkých obrázků mi tečou sliny :DD.

Už deset let jsem věrný fanoušek herní série Assassin's Creed a letos mi nemohl ujít titul AC: Origins kde se s hlavním hrdinou Bayekem proháním po starověkém Egyptu a plnými doušky nasávám tu atmosféru. Grafika, postavy, příběh, divoké zvířata nejraději bych to hrála celý den :D. Moc mě zajímá příběh ale musím přiznat, že samotný charakter Bayeka se mi moc líbí. Čestný, hrdý, ochranitelský a rozumný muž tu už dlouho nebyl^^. I jeho žena Aya je mi velmi sympatická prostě silná a sebevědomá žena. Doufám, že jejich příběh skončí dobře a já nebudu na konci hry ronit slzy jak se mi občas stává :D. Pokud se tu najde fanoušek určitě nostalgicky zazvzpomíná na Ezia a jeho lásku Christinu ta scéna, když zemřela mi lámala srdce. Haytham a Ziio hlavně pro ty co četly Opuštěný. Arno a Elisse aneb si myslím, že samotná hra mi nedala tolik jako kniha Jednota, která je lepší.

Dost o hrách a přesměrujeme se na můj oběd, který se sestavil z dětské krupice s grankem :3. Nikdy tu dobrotu nepřestanu milovat :DDD. Na zítřek plánuji Lečo, které taky zbožňuji. Odpoledne jsem se vydala koupit peněženku pro kamarádku na narozeniny nebo Vánoce :D. No a tu začíná kámen úrazu už dlouho jsem se necítila tak blbě před prodavačkou. Vždy jsem na lidi zdvořilá a i usměvavá. Chápu, že člověk nemůže mít dobrou náladu každý den, ale tak protivnou prodavačku v tom malém obchodě jsem dlouho neviděla. Peněženky jsem si nemohla pořádně prohlédnout jen přes vitríny jako bych byla zloděj a celou dobu jsem měla pocit, že jí totálně obtěžuji. Ani ne po pěti minutách jsem prchla... Šla jsem do obchodu kde většinou kupuji boty k dostání tam jsou i kabelky a peněženky. Prodavačka tam byla moc příjemná a pomohla mi s výběrem. Osobně si myslím že, když chci něco prodat musím být na lidi trochu příjemná. To je snad jasný :D. Zvláštní třeba je, že zverimex, který navštěvuji mi už tak příjemný není a máti se tam líbí :DD. Prostě si tam s těmi lidmi rozumí. Když jsem tam sama a kupuji krmivo ještě tři minuty mě poučují a já už se cítím úplně jako debil :DDD. Nejspíš to myslí dobře, ale po mých chovatelských zkušenostech si myslím, že tak špatně na tom nejsem.

Doufám, že vás článek trochu pobaví. Měla bych se konečně zamyslet nad vzhledem blogu a vytvořit rubriky :D ať tu je pořádek. Předem upozorňuji, že extra grafik nejsem ale dá se to zvládnout :). Mějte se pěkně^^


vaše

Freya


 


2.11. 2017 ~ Nový začátek

2. listopadu 2017 v 0:51 | Freya
Po dnech temnoty jsem se rozhodla vynořit a osvobodit se. Musím začít od znova. Teď už to vím. Musím začít žít a prožívat život, který mám i když mi přijde naprosto pitomý s tolika chybami. Na tomto blogu chci vybudovat začátek své sebedůvěry a začít konečně psát. Vím, že je spoustu autorů, kteří chtějí jednou vydat knihu ale já vím, že skutečně po sobě chci zanechat něco hmatatelného. Upřímně tohle je můj druhý blog. Ten první vedu už několik let a přijde mi už zastaralý, ztracený, zašlý a je v něm nepořádek. Občas se za něj stydím, ale bez něj bych nepotkala tak skvělé lidi. Časem uvidím jestli vám budoucím návštěvníkům prozradím kdo jsem byla. Je to jen pokus. Možná se vrátím a zůstanu člověkem, kterým stále jsem. Protože nikdy se mi nepodařilo můj starý blog opustit.
Všechno něco stojí. Dalo by se říct, že jsem v situaci, že mám pocit, že nikdy nenajdu práci, která by mě naplňovala. Nikdy jsem nevěděla čím chci být. A nevím to ani teď, ale chci to zjistit. Možná i proto jsem se rozhodla založit tento blog, protože musím se prostě změnit. Dělat věci, které by mě mohli naplňovat a udržovat při životě. Vím, že naprosto miluji fantasy knihy, hry, psaní, plavání v moři, cvičení kalanetiky, kterou provozuji už druhým rokem a blížím se k třetímu, který bude příští rok v únoru. Ale taky chci začít vařit, malovat, vyšívat a najít v sobě ještě více věcí. Chci se otevřít novým možnostem. Možná díky tomu časem i najdu práci, která bude pro mě ta pravá. A co se týče té sebedůvěry možná jsem právě díky ní nikdy nenašla svou drahou polovičku. Dokonce jsem se zařekla, že už pro mě vztah s mužem není důležitý i to chci změnit. Ten přístup, protože si uvědomuji, že bez lásky nechci žít.

Vítám nové zítřky...


vaše

Freya



Kam dál